it´s too late to be late again

Články



Poslední dvě alba Ivana Krále


Hudba, která vám zůstane v hlavě.

Když se hudebník Ivan Král objevil v 90. letech v Česku, měl jsem pocit, že přijely velké ikony americké scény Patti Smith a Iggy Pop. Tak silně jsem v té době vnímal Králův vliv na jejich tvorbu. A když v roce 1995 vydal vynikající CD Nostalgia v nádherném provedení obalu s fotografiemi Františka Drtikola, musel jsem jej mít. Žádná další deska ho dlouho nepřekonala.

Jenže přišel rok 2018 a Král vydal album Colors. Excelentní hudební dílko, které mne i po necelém roce, co ho poslouchám, neomrzelo. Ze všech skladeb vyzařuje profesionální zpracování plné nenápadných prvků, které skvěle ladí s barvou zpěvákova hlasu. Nic nevyčnívá, ani nechybí.

Ivan Král před několika týdny zemřel. I tak ale stihnul natočit další album Smile plné emocí a opět skvělých písní. Je zvláštní, na jedné straně působí jako pokračování předchozí desky, zároveň je hudebně méně barevné. Některé skladby zní syrověji, na kvalitě ale nic neztrácí. Album je vlastně úplně stejně hezké jako Colors. Například vypalovačka They Will Make You Apocalypse zní mezi jemnými skladbami jako kdysi dávno ostré řezy Johna Lennona posazené vedle Woman a Imagine.

Obě alba patří k sobě přirozeně. Jednomu bez druhého bude vždy něco chybět. Ano, vnímám je hodně subjektivně, ale přesně o tom by hudba měla být. To nejsou prvoplánové refrény, které utkví v hlavě při prvním poslechu, trvá jim déle, než se zabydlí.

04-04-2020

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě