it´s too late to be late again

Články



29,7


Den jako vystřižený z outdoorového katalogu.

Číslo v názvu vzniklo ze dvou jiných, načtených během pohodové soboty. Ráno vybíhám s cílem dát trasu tam a zpět ve směru na Svatošské skály, což je okolo 16 kilometrů. V poslední době jsem se docela rozběhal po rovinkách, takže cyklostezka se automaticky nabízí. Po ránu navíc bez cyklistů.

Běžím, potkávám několik protiběžců a začínám pokukovat po pravém břehu Ohře. Ona tam totiž nevede přímá cesta podél řeky, ale jen přes Kozí vrchy. A převýšení okolo 200 metrů na dvou kilometrech je docela výzva. Na rozhodnutí mám naštěstí ještě 3 km k houpačáku na Svatoších, ale podobným nápadům většinou neodolám.

Pohled z Kozích vrchů

Jsem u skal a mám jasno, běžím nahoru. Nakonec rozhodl fakt, že a) mám s sebou dostatek pití a v kapse náhradní suchou čelenku, za b) GPS v mobilu má svoji lepší chvilku a funguje bez výpadků, takže přibude pěkný zářez ve Sports Trackeru. Stoupání je od začátku poněkud rychlé, ale trasu znám a vím, co mne ještě čeká. Za necelých 13 minut jsem nahoře a užívám si rozhledy až do Krušných hor. Zbytek běhu po vrstevnici a klesání do Lokte nakonec dává celkově přes 18 km.

Byl bych celkem v pohodě, kdybychom s kamarádem neplánovali odpolední výstup na kopec zvaný Koule. Pro mne to znamená návrat na Kozí vrchy, jenom z opačné strany. Opět nádherný výhled až ke Klínovci a dalších 11,5 kilometrů. Nahoře je neuvěřitelný klid. Zatímco cyklostezka u řeky je plná lidí, od cyklistů a běžců až po zástupy turistů, protější strana je jen pro dobrodružné povahy. Což oceňuje i Rick, protože může lítat bez vodítka. A dva rozdivočelí bikeři jej opravdu nemůžou rozhodit. (BTW: je tu neděle a tak přidáváme další km, tentokrát dvouciferné Dvory.)

04-10-2015

Na Timovi
Ve světě