Články
Matematika na rozcestí
Víme, co je cílem ve výuce matematiky? A chceme to vědět?
V minulém článku jsem lehce kritizoval rezignaci školství na systémový přístup k matematické gramotnosti. Tento stav má paradoxně i svoji světlou stránku. Díky tomu, že je motivace ke studiu zcela v rukou učitelů, jsou právě oni těmi "tahouny", kteří mohou vztah k matematice ovlivňovat.
Přemýšlíme vůbec na tím, jaký má výuka matematiky pro dnešní žáky přínos? Určitá akademičnost a konzervativnost oboru totiž příliš prostoru pro reformní pojetí nenabízí. Alespoň ne na první pohled. Ostatně, někdy mám pocit, že kdyby těch několik desítek let mezi mým studiem na základní škole a dneškem nebylo, jediný zásadní prvek, který se objevil, je výpočetní technika. Došlo tedy ve výuce matematiky k nějakým změnám? Nemyslím tím obsah, ale cíl a metody.
Nejdříve k tomu cíli. Umět pojmenovat nějaké klíčové body jako kvalitativní milníky ve vzdělávání v matematice vůbec není jednoduché. Vnímám to jako názorový střet mezi aplikovanou matematikou do praktických situací a algoritmizací, která má silnější teoretický základ. Bez ohledu na skutečnost, že tyto dva směry jsou spolu recipročně svázány, je skutečností, že tento střet v pojetí výuky existuje. Existoval vždy, ale s nástupem počítačů je zřetelnější. Matematika utváří způsob vnímání reálného světa, tím spíše je nutné "hlídat" prostor mezi výše uvedenými směry.
Teď k metodám. Situaci poměrně hodně zjednodušuje nástup výpočetní techniky. Učit dnes matematiku bez využití tabulkových kalkulátorů typu Excel nebo Calc je kontraproduktivní, protože jde o praktické nástroje do života. Ty jsou velmi dobře dostupné, v podobě programu Calc dokonce zdarma jako Open Source. Je otázkou, zda jsou učitelé dostatečně připraveni tuto službu žákům poskytnout? Osobně se domnívám, že většinou ne, ale velmi rád se budu mýlit. Důvody chápu, protože řešení matematických problémů s tužkou v ruce je psychicky méně zatěžující než závislost na dalším prvku v podobě techniky. I to je důvodem, proč má ve výuce matematiky silný vliv algoritmizace, a to u poměrně nepraktických úloh typu úpravy výrazů, apod. Pozitivní dopad na rozvoj myšlení je nad veškerou diskusi, ale je dobře se na to příliš upnout, když existuje nádherná matematicko-procesní disciplína zvaná programování, která má podobný cíl?
Tady je možná klíčový bod této polemiky. Má se základům algoritmizace věnovat matematika nebo informatika? Pokud se omezíme na pochopení rozhodovacích procesů, je informační pojetí určitě jednodušší kvůli způsobu zápisu. V podstatě je možné nějaký programovací jazyk použít jako velmi názorný prostředek. Díky učebním plánům a hodinovým dotacím ale v podobných oborech většinou chybí prostor. Takže zbývá matematika, ve které se algoritmizací zabýváme často, možná si to ani neuvědomujeme. Je samozřejmě otázkou, jestli to není na úkor té praktické stránky matematiky.
01-02-2011