Články
Jak vypadá jaro v Lokti?
Několik slov o tom, že u nás se stále něco děje aneb Jak se žije v podhradí.
Poté, co zavřeli most u Transmotelu, prohání se naším průhonem denně několik set aut bez rozdílu značek a velikostí, přičemž dopravu nikdo nereguluje. Problém je v tom, že tu většina řidičů neumí jezdit. Dochází tak k zajímavým střetům a je otázkou času, kdy někomu rupnou nervy. Například setkání s Tatrou na obou koncích průhonu se stává vrcholnou vizitkou ko--tismu. To samé se odehrává na mostě, který, díky průjezdnosti pouze v jednom směru, sice tok aut usměrňuje, ale o přednosti zde rozhoduje velikost vozidla.
Dalším zajímavým počinem je vykácení několika stromů u budoucí cyklostezky pod hradem. Nutno říct, že zde již nervy řadě lidí ruply. Emoce se předhánějí a cyklisté těší.
Loketský vlak se nám převlékl do barev oranžových a propaguje podivnou sestavu cestujících v duchu politických slibů. Při průjezdu městem se na vás usmívá těhotná paní s uchem na břichu a dva důchodci, všichni v nadživotní velikosti. Lehce groteskní.
Už se nám objevili první vodáci. Roosveltovka pomalu začíná bubnovat na poplach a chystá se na další hrůzné léto. Z tábořiště se ozývají první řevy a příjezdová cesta se mění v magistrálu pražského formátu. I letos je možné počítat s tím, že kapacita tábořiště překročí svůj plán o desítky procent.
Loketské listy se stále více mění v učitelské noviny, což ovšem nekritizuji, protože jsem k tomu dal kdysi sám impuls. Naštěstí je možné očekávat, že před komunálními volbami se aktivita některých rádobyzvolených zvýší a dočkáme se i názorů. Moc se na to těším.
A na závěr snad poslední perlička - pokus o odvolání starosty. Mám pocit, že se tak stalo poprvé a tato snaha jeho pozici spíše upevnila. A podle posledního zápisu ze zastupitelstva by se měly zaznamenané informace dělit na podstatné a nepodstatné, což případné ověřovatele i čtenáře zcela jistě ochudí o vtipné a osobité komentáře některých jedinců.
23-04-2010