Články
Chci nový iPod!
Ale asi marně...
iPod touch 2. gen. mám od roku 2009. Stále funguje, i když ho mám s jeho osmigigovou pamětí dávno uložený v šuplíku. Kdykoli jej vezmu do ruky, vzpomenu si na ten samý rok, kdy jsem byl v jednom týmu s lidmi pracujícími na noteboocích. Já jsem si krátké poznámky zapisoval do něj a přišlo mi to neskutečně revoluční. Bohužel i nepraktické, ale psal jsem si jen body k připomenutí.
Přes pozdější iPod touch 5. generace s pamětí 32 GB jsem se v roce 2017 dostal k poslednímu typu iPodu 7. generace, ve kterém jsem měl již 128 GB. O několik let později Apple iPody zařízl, údajně byly ztrátové. Já to ale chápal tak, že chtěli zvýšit prodej iPhonů a iPod byl pro něj částečnou konkurencí.
Jobsova vize, že produkt se stává osobní záležitostí, tím dostala v mých očích docela na frak. Zatímco iPod byl (a stále je) něčím, co chci mít neustále v kapse, mobil mám u sebe, protože musím. Podobně jako iPod vnímám i tablet, ale notebook a smartphone jsou hlavně pracovní nástroje. Trochu se tomu přibližují sluchátka.
Poslední uvedený iPod touch používám stále. Procestoval se mnou půl Evropy a proběhal tisíce kilometrů. Už se ale začíná blížit limit životnosti baterie. A tak si říkám: neprobudí se Apple, aby opět vyprodukoval něco opravdu osobního? V dnešní zrychlené AI době by to byl nádherný zklidňující počin.
03-05-2026