it´s too late to be late again

Články



Zasněžené běhy


Vítr, sníh a mokro…, co si může krosař přát víc?
(Aktualizováno 22. ledna)

Venku pořád chumelí a teploty se pohybují okolo záporné nuly. Podmínky pro pohodové běhání opravdu dobré nejsou, sníh je každou chvíli znovu čerstvý a zároveň hodně mokrý. Přesto jsem se rozhodl využít bílého klidu na cyklostezce a vyběhl. S očekáváním, že nejde o čas, ale o pocit, že jsem se trochu rozhýbal. A opravdu to stálo za pokus.

Nadšení z běhu mne přešlo po deseti minutách, kdy mi promokly boty. Nemám žádné zimní speciály, pouze univerzální s hrubou podrážkou do terénu a sníh byl v lepším případě po kotníky. Místy vyšlapaným stopám chyběla jakákoli synchronizace s délkou mých kroků, a tak jsem se docela bořil. Časově nic moc, ale běh to byl.

Zimní běh

Začalo sněžit a prudký vítr mi rval sníh do obličeje. Tentokrát jsem se nenechal nachytat, oblíbená rukávová čelenka skvěle posloužila jako kryt úst a nosu a taky se mi lépe dýchalo. Podobně jsem čelenku vyzkoušel v mrazech a stále nechápu, proč mne to nenapadlo dříve.

Před otočkou jsem narazil na dva turisty, kteří mi ohleduplně uhnuli ze stopy a já tak unikl dalšímu zmáčení. To se bohužel nedalo říct o další skupince, jejíž vedoucí šlapač mi vcelku jasně dal najevo, že on neuhne a o svoji vítěznou sekundu se připravit nenechá. A tak jsem si lehké zapadnutí do sněhu užil a voda v mých botách, díky běhu trochu ohřátá, dostala nový náboj.

Doběh byl už celkem v klidu. Mám radost, že jsem se nikde nevysekal, občas jsem totiž šlápl do díry, která si, šikovně skryta pod sněhem, užívala běžcovy útrapy. A kachny na řece mé nadávky.

Pokud jste četli tento článek, tak jste si možná všimli, že má aktualizovaný název. A nejen ten, přibyla i druhá část, která je pokračováním Zasněženého běhu, tentokrát spíše s přívlastkem mrazivý.

O týden později…
S vědomím, že v našich končinách už asi nikdy mrznout nepřestane, běhat nebude kde a já budu pomalu lenivět, se pouštím do nerovného klání s matkou přírodou. Venku je 7 stupňů pod nulou, takže proti minulým ránům lehké oteplení. Vybíhám opět se zakrytým obličejem a vlastně se opravdu těším. Tempo je klidné a lehce uklouzané, náhodný výběr písní v iPodu se docela daří. Je zvláštní, že nikoho nepotkávám, v uplynulém týdnu bylo téměř každé ráno mnohem mrazivější.

Zamrzlá Ohře

Krize přichází na otočce v polovině běhu, a to ryze technická. Mobil nezvládá zapnutou GPS, občasné focení a mráz a nečekaně se vypíná. Vcelku o nic nejde, druhou polovinu mívám rychlejší, takže stačí čas zdvojnásobit. Telefon to udělal poprvé, ale je pravda, že v takových podmínkách jej běžně netýrám.

Doma hned po zapnutí startuje bez problémů a ukazuje, že ztratil jen 3 % energie. Překvapení se skrývá v aplikaci Fitbit, ta totiž na pozadí čekala na zapnutí, okamžitě si srovnala stávající umístění a trasu doměřila. Sice vzdušnou čarou, ale alespoň něco. Zajímavá zkušenost.

15-01-2017

Váš e-mail:
Text:
Kontrolní kód:
Zapište číslicí, kolik je pět plus tři:
  
Na Timovi
Ve světě