Články
Smyčka nebo osmička?
Spíše smyčky jedné osmičky aneb rovně a nahoru, rovně a dolů....
Běžím po oblíbené trase a říkám si, že má vlastně geniální tvar. Pomáhá zahnat cyklostezkovou nudu a není moc pohodová. Co chtít víc?
Nějak podobně si představuji nekonečno. A už chápu, proč. Běhat lze stále ve stejné stopě, občas si některou smyčku dám dvakrát, konec je někdy blíž a jindy dál. A vlastně všude. Proč vlastně ležící osmička? Asi není jedno, zda vede od severu k jihu nebo z východu na západ.
Co třeba Bernoulliova lemniskáta? Trochu pociťuji její křivočarou dokonalost, jenom na ní nevidím to dvojí převýšení při křížení tras. Běžet vpravo, poté vlevo, stačí rozhodnout, kolikrát. Už vím co mi připomíná - autodráhu.
Nejhezčí je stejně Möbiův list. Deformace plochy do dalšího rozměru. Myšlenky jsou chvíli vně, chvíli uvnitř, stále pevně na zemi... A tak dumám o dnešním běhu, po pár minutách myslím na to, aby obě moje holky dojely v pořádku domů, nakonec skládám koncept pondělního školení. Ale to není koneckonců konec, neboť začínám v duchu psát tento článek. Tak to už je zlé, z toho si nezapamatuji nic. Občas vypadne GPSka, tam někde nahoře mne nejspíš nestíhají. Nebo marně dobíhám signál, kdo ví.
Běžím po oblíbené trase a říkám si, že má vlastně geniální tvar. To už jsem sice říkal, ale když se spojí začátek s koncem, je to vlastně jedno. A tak pořád dokola, co nohy vydrží.
24-11-2012