it´s too late to be late again

Články



Poslední běh v roce 2011


4-15-250, to jsou čísla z běhu dne 27. prosince 2011.

Jak jinak zakončit běžecký rok než nejhezčím krosem ke kostelu svatého Mikuláše? Prosinec určitě nepatří k ideálním obdobím, ale letos jde spíše o plynulý přechod z podzimu do jara. Takže při teplotě okolo čtyř stupňů stačí jenom dobře nakombinovat oblečení a vyrazit. S tím, co vzít na sebe, bývá docela potíž. Celý patnáctikilometrový běh je totiž do kopce s převýšením asi 250 metrů v celé první polovině trasy, navíc lesem podél potoka. Cesta je v mírném výřezu mezi zalesněnými svahy a drží se na ní vlhko. Na startu prší, v okolí kostela leží sníh. Na několika místech cestu kříží potok, takže v době deštů (nyní) máte dvě možnosti. Buď hledáte trochu přijatelnější místo pro přeskok, nebo riskujete vodu v botách.

Při teplotě vody těsně nad nulou jsem měl snahu volit první možnost, což téměř vyšlo. Slovo téměř je na místě, při posledním přeskoku přes nejvíce zatopenou cestu jsem do vody šlápl. Síťový povrch bot potřeboval přesně jednu sekundu, aby mi dal chlad vody pocítit. Trvalo nejméně kilometr, než se voda v botě ohřála na teplotu těla a nějak to zase šlo.

O celé trase jsem už jednou psal, nyní jde spíše o pocity. Typická ukázka skutečnosti, že kros se příliš plánovat nedá. Můžete se připravit sebelépe, ale vlastní běh je zpravidla úplně jiný. V létě je jednou horko, podruhé zima, je velký rozdíl běžet například před deštěm, nebo po něm. Jednou se nemůžete v dusnu pořádně nadechnout, podruhé běžíte při 100%ní vlhkosti vzduchu. V zimě zase vybíháte navlečeni a přesto vám je zima. Po několika kilometrech jste úplně mokří a pot na vás chladne při jakémkoli zpomalení. Vždy mám největší problém s rukavicemi. Při výběhu jsem za ně vděčný, po pár kilometrech nevím, co s nimi.

Všechny tyto možnosti se na vás při běhu ke svatému Mikuláši vystřídají. Celé úvodní stoupání je přes 40 minut, navíc v terénu, který místy vyžaduje velkou pozornost. Pokud běžíte zpět po stejné trase, máte se také na co těšit. Obtížnost běhu se zvyšuje, zároveň nesmíte pouze vyklusávat, protože vám bude zima. Termo oblečení ztrácí funkčnost a máte jediný cíl – doběhnout bez úrazu nebo zánětu ledvin. Přes všechny tyto zkušenosti, které se vracejí ve větší či menší míře, se opět začínáte těšit na další běh. A samozřejmě na stále se opakující slova, "proč do toho zase jdu...".
>>>>>

01-01-2012

Na Timovi
Ve světě